Dopou¿tí se Descartes konstruktivistického omylu?

Angebote / Angebote:

Bachelor Thesis from the year 2007 in the subject Philosophy - General Essays, Eras, grade: 1, 7, Charles University in Prague (Fakulta Humanitních Studií/ Faultät für Humanistisches Wissen), language: Czech, abstract: Klademe si otázku, zda je zcela oprávnený Hayekuv názor, ze to byl práve Descartes, kdo zformuloval základní teze konstruktivistického racionalismu. Nejprve je nutné objasnit, co vubec Friedrich A. von Hayek myslí pojmem "konstruktivistický racionalismus". V první cásti této práce proto zacnu vysvetlením Hayekových základních filosofických tezí. Poté ukázi, na jakých základních predpokladech teorie poznání tyto teze stojí a proc je Hayekova filosofie filosofií kritickou/evolucní. Nakonec vysvetlím, proc je jeho model sveta alternativním modelem k predstavám konstruktivistických racionalistu, v cem presne spocívá konstruktivistický racionalismus, a na záver jeho explicitní výtky vuci Descartesovi. Ve druhé cásti této práce se obrátíme ke spisum Descartesa, abychom v nich naSli prinejmenSím náznaky mozné obhajoby proti Hayekove kritice. Nejprve celkove priblízím Descartesuv substanciální dualismus a funkci Boha. Dále vysvetlím, kdo (nebo co) je v tomto systému clovek. V tomto ohledu vyjde najevo, ze je podle Descartesa mozné chápat cloveka dvema odliSnými zpusoby: za 1.jako poznávající Ego (proti svetu) a za 2.jakozto zijícího cloveka, jako spojení tela a duSe (ve svete). V dalSí kapitole budu zkoumat moznosti a meze poznání cloveka, abych ukázala, ze jeho poznání není podle Descartesa neomezeným (a ze tedy v tomto smyslu Descartes není konstruktivistickým racionalistou). Nakonec se budu zabývat tím, co je podle Descartesa nejlepSí cinností cloveka. Pokusím se vysvetlit, co je to descartesovský projekt rádné mysli. Nakonec ukázu, ze mluví-li Descartes o jakémkoli reformním úsilí potom toto úsilí smeruje vzdy a pouze od Já k Já. Jeho projekt rádné mysli lze tedy chápat jako návrh privátní reformy sebe sama. Ukázi vSak, ze mySlenku prenosu této privátní reformy na spolecnost Descartes výslovne odmítá - ze tedy odsuzuje pokusy o spolecenskou reformu jako projev nerozumu. To bude také mým druhým argumentem proti Hayekove kritice. V záveru celkove shrnu, proc se domnívám, ze Hayekova kritika René Descartesa není zcela oprávnená a ze konstruktivisticky racionalistické jsou teprve az urcité interpretace jeho prací. Nakonec pripojím krátkou úvahu o situaci cloveka ve svete, která je podle mého názoru v obou filosofických koncepcích v mnoha ohledech velmi podobná: Nezávisle na "neprekonatelné" odliSnosti obou konceptu se totiz situace cloveka ve-svete v souvislosti se spontánním rádem v prvním a s Bohem v druhém prípade ukazuje v základních rysech jako tatáz.